Bar v Kirigakure

Útulný podnik ve středu města, kde prodávají jídlo, pití a pronajímají i společnost.

"vytvořím dva klony jeden mě a jeden saru , poté nepozorovaně se Saru vejdu do baru a obědnám nám rámen a saké a dvě skleničky vody ,poté si se saru sednu k volnému stolu a čekám než nám to přinesou "
/klony " ruku v ruce prochází kirigakure "

Mohla som pokojne vytvoriť klon.. *šepnem mu, keď si dám kapucňu cez hlavu..*

*mohla ale pozná mojí chakru tvojí ne takže lepší když jsem je vytvořil já * "řeknu a donesou nám dvě sklenice s vodou a saké " *dáš si ? * "zeptám se s úsměvem "

Dám.. *prikývnem* Ale však o to trochu ide.. teraz cíti len z obidvoch rovnakú chakru nie?

*ani ne * "řeknu s úsměvem a úplně utlumím svojí chakru na minimum " *ale to je tajemství *

Aké tajomstvo? *usmejem sa záhadne a pozriem na neho.. pritiahnem si jedno saké..*

*to ti možná řeknu někdy jindy nebo to dřív nebo později zjistíš * "řeknu a vezmu si druhé saké a naliji si trošku saké do kalíšku a napiji se "

Dobre.. *myknem plecom a rovno si odpijem z flašky..*

"usměji se a poté nám donesou jídlo " *itadakimasu * "řeknu a vezmu si jednu misku s rámenem a hůlky "

Itadakimasu.. *poviem a začnem tiež jesť.. niekedy si odpijem zo saké a obzriem sa po hostinci..*

"začnu pomalu jíst rámen , občas něco zaslechnu o tom že kolem vesnice se potolují nukenniny a jenom se usměji , poté si odpiji ze saké a znovu začnu pomalu jíst rámen "

*v polovici prestanem jesť a obzriem sa, lebo zazriem niekoho v kúte.. mykne mi kútikom úst a odpijem si zo saké..*

"znovu se napiji saké " *v klidu saru * "řeknu potichu a znovu začnu jíst rámen "

*pozriem na Hira..*Však ja som v pohode.. *poviem mu a postavím sa.. pomaly zájdem do kúta, toho koho som si vyhliadla.. niečo som zistila a pomaly sa vrátila ku Hirovi a dojedla rámen..*

*zjistila jsi to co jsi chtěla ? * "zeptám se s úsměvem a už jenom dopíjím saké "

Tak trochu.. *poviem a tiež už len popíjam saké..*

*takže teď půjdem kam ? * "zeptám se a položím peníze na stůl "

Ak nájdeme knižnicu tejto vesnice.. pretože ten klan už vraj údajne neexistuje *kývnem hlavou ku chlapíkovi, ktorého som sa pýtala*

*fajn, tak do knihovny * "řeknu zamyšleně a pomalu ze zvednu ze židle "

*postavím sa tiež a vydám sa zamyslene ku vchodu, lenže skoro vrazím do steny vedľa vchodu..*

*baka * "řeknu s úsměvem a přitáhnu si tě k sobě a dám ti pusu do vlasů " *musíš dávat pozor na cestu *

Č-čo? *pozriem prekvapene, lebo som bola mimo*

*aby jsi dávala pozor * "řeknu s úsměvem "

Aha.. dobre *prikývnem a stále nechápem čo sa deje*