Mesačná hora

*Nakloním sa dozadu, aby som ti nezavadzala vo výhľade a jednou rukou sa podopieram, druhou stále pokračujem* Už konečne vidíš ten krásny spln.. *poviem po chvíli a spomeniem si, že naposledy, keď bol spln si bol slepý a ja som sa o teba starala*

ano vidím, ale pohled na tebe je hezčí *řeknu a sleduji úplněk ikdyž mi pohled sjede na tvou hruď kteoru vidím ze spodu* (říkala si že je máš velké.. tak co )

Nelichoť mi toľko, budem sa červenať.. *poviem a už teraz sa celá červenám a stále hladím na mesiac*

umm dáme si to víno? neo mi dáš sladkou pusu *usměji se*

Hmm..? *pozriem sa na teba* dáme si to víno *zazubím sa a vyplazím na teba jazyk*

a nešlo by oboje? *řeknu a udělá psí pohled*

Pre teba čokolvek.. *skloním sa k tebe a začem ťa bozkávať.. pritom ťa volnou rukou začnem hladiť na hrudi*

*oplácím ti polibky a rukou nahmatám dvě sklenky, poté se od tebe odtrhnu a sednu si do obou sklenek naliji nějaké stoleté dobré víno a jednu sklenku ti podám*

*usmejem sa na teba a poďakujem* tak na čo si pripijeme tentokrát?

na nejhezčí ženu co existuje *řeknu a aby jsi neodporovala si stebou hned ťuknu*

H-hej! To nebolo fér *zavrčím a hneď na to sa usmejem* tú ženu by som chcela spoznať

já se na ni třeba právě dívám *řekne a dívá se ti do očí a poté si trošku upije ze sklenky*

*rozpačito sa rozosmejem a začervenám sa* ale neblázni *poviem a s úsmevom sa napijem tiež*

já jsem blázen, ale do tebe *opravím tě a věnuji ti úsměv* kdo by kdy čekal že 1428 svíček udělá takovou nádheru *nechtíc řeknu myšlenku*

*SKoro mi zabehne pri tom čísle, a tak sa trochu rozkašlem* čože? toľkoo?

plus mínus 2 až 3 *odpovím ti a prohlížím si svíčky a nasaji vůni vvonnych tyčinek která se sem konečně dostala*

*dopijem pohár a odložím ho bokom. Keď sa načiahnem po jahody, ucítim nejakú vôňu* Čo to tu tak vonia?

tajemství *usměji se* ještě něco bych udělal ale mám strach že se mi za to budeš smát *řeknu*

Kým to neskúsiš, tak sa to nedozvieš *poviem a snažím sa nevypadať zvedavo. Vezmem si jahodu a dám si ju do úst*

umm ale tak né že se mi budeš hodně smát *řeknu a odejdu opodál, příjdu s kytarou a sednu si k tobě do tureckého sedu a naladím si kytaru, začnu zoívat, jemným procítěným avšak občas schválně chraplavým hlasem*

(https://www.youtube.com/watch?v=3ctNquxzSG4)

*Prekvapíš ma tou gitarou a ešte viac mi vyrazíš dych, keď začneš spievať.. Postavím sa a sadnem si za teba. Roztiahnem nohy a namáčknem sa na teba zozadu. Objímem ťa a hlavu si opriem o tvoj chrbát a pritom počúvam ako spievaš a hráš.. Donútiš ma plakať*

*ucítím tvé slzy a jak dokončím píseň promluvím an tebe* proč pláčeš? *zeptám se*

*dvihnem hlavu a utriem si slzy. Položím si hlavu na tvoje rameno a dám ti pusu na líce* pretože ťa milujem

tp sad nění důvod k pláči nebo snad... *přemýšlím jestli mám hrát dál nebo si stebou povídat*

plačem od šťastia.. že mám takého skvelého, úžasného, dokonalého ... umm... priatela? *posledné slovo vyslovím trochu potichu a skôr sa to spýtam ako poviem*