Les okolo Údolí konce

Ja? Ja nic *usmeji se a prejedu ti rukou po stehne*

Unn.. Počkaj a ty mi nič o sebe nepovieš? *chytím ti ruku*

Nemam moc zajímavý život, ale jestli Ho chces Tak moc slyšet *řeknu a Zmacknu ti ruku*

Lebo môj bol stráááášne zaujímavý, že? *poviem a na líčkach sa mi objaví červená farba*

Hlavně moc smutnej *reknu a podívám se na tebe*

Tss.. To je už dávno za mnou.. *opriem si hlavu o stenu a dám si ruky na hruď*

*pložím ti hlavu na rameno* tak ti mám asi o sobě něco říct já co?

Mohol by si *privriem oči*

no tak vyrlstal sem s bratrem a poté se narodila i sestřička, putovali sme různě po světě, nakonec sestřička byla unesena a my sme s bratrem bloudili dál a hledali ji, přitom sílily, nakonec sme našli tábor těch ninjů jenže tam bratr umřel při boji, já jsem sestřičku zachránil, tak sem se o ni staral, jelikož byla výrazně mladší než já tak sem vařil a včechno, poté nas napadli ninjové z konohy a suny, bránil sem svoji malou sestřičku jak jen to šlo, jenomže jsem to nedokázal a sestru mi zabili, jediné co mi po ní zůstalo je ten šátek s nápisem, se svým zármutkem a nenávistí k nim sem bloudil dál, po čase sem potkal téměř mrtvého madaru ten mě naučil jak onu temnotu využít v technikach, pak když umřel vzal sem si pár věcí a některé mi i dal jako třea hashiramovi buňky a pak se po pár rocích otkal tebe *řeknu a znovu si dám ruku na tvé stehno*

*so záujmom počúvam* a že môj príbeh bol smutný.. ja som aspon smrť mojich blízkych nevidela.. *poviem a obrátim hlavu na teba, pritom ťa rukou pohladím po tvári*

no co se dá dělat, už sem se z toho dostal *řeknu a zadívám se ti do očí*

*Usmejem sa a potiahnem ťa za bradu.. Dám ti dlhú pusu*

*oplatím ti polibek a přejedu rukou po stehně* a co teĎ? *zeptám se a znovu tě políbím*

Vieš dobre.. čo teraz.. *šikovne si na teba sadnem obkročmo a pokračujem v bozkávaní*

*obejmu tě a polibky ti oplácím, po chvíli přidám i jazyk a chvílema tě kousnu do dolníhho rtu*

*bozky ti odplácam, ale po chvíli sa od teba odtrhnem* G-gomen.. ale práve som si spomenula, že musím niečo zariadiť *zdvihnem sa z teba, dám ti pusu a odídem preč*

*mávnu na tebe akorát než zmizíš "to bylo divný" pomyslím si a odcházím*

Konečně po delší době objevím něco k jídlu, ale k mé smůle jsem se ztratil a tak se vydám po svých stopách. Ty však najednou zmizí a já se ocitnu kdesi v lesy. S párem srnek v rukou se rozhlédnu kolem, a jelikož mě nenapadlo nic rozumnějšího začnu hlasitě volat "Hej!"

*Posadím se na strom a pořád cítím chakru toho Uzumakiho, ani mě nenapadne, že je to třeba Jinchuuriki, protože mám za to, že toho tu potkat nemohu...*

*Unaveně odejdu.*

*Výjdu zpoza stromu a zabodnu Kogasu do země.Prohrábnu si vlasy a oddychnu si*Proboha...po 15 dnech nepřetržitých misí konečně pauza...*řeknu a opřu si ruku o meč,který je asi 2x tak velký jako já*

*Zívnu a svezu se na zem opřený o meč.Zavřu oči a zaspím ve stínu obrovského stromu*

*Protáhnu se,chytím rukojeť Kogasu a zvednu se ze země.Opráším si svojí obnaženou hruď a táhnoucí za sebou obří meč odejdu do údolí*

*pretriem si oči a pozriem na stromy..* Tak späť.. *poviem si pre seba a vyskočím na jeden z mnoha stromov, kde sa opriem o kmeň a odpočívam*

*prídem sem lebo mám voľno a obalim jeden strom pieskom na ten si lahnem*