Shikiho skrýš

*pousmejem sa a prídem k tebe.. ľahnem si k tebe na matrac a pritúlim sa k tebe* nič si nedomýšľaj.. len v noci býva zima *poviem a zatvorím oči*

nechám tě aby si se přitulila a přehodím přes tebe deku a přehodím si přes tebe i ruku *nevím co bych si měl domýšlet* řekne a otočí se k tobě zády

tak som rada, že sa chápeme.. *natlačím sa k tebe a prijímam teplo tvojho tela.. pomaly zaspím*

*nevím jestli si pochopila ty mě* zašeptá poté co usneš a nahodí na chvilku psycho úsměv, který po čase opadne a pomalinku usíná, přitom přemýšlí nad ranním plánem

Probudí se a oblikne se, nachvili odbehne a po chvíli se vrátí s kuřete, okolo námi udělá dřevěné vězení, poté kousek od ni udělá oheň a začne kúře grilovat

*prebudí ma nádherná vôňa mäsa.. rozospato sa otočím na druhý bok odkial vôňa prichádza a všimnem si okolo seba nejaké drevo, v ktorom som uväznená* hej! toto čo má znamenať?!

Nevěnují ti pozornost a začnu jíst stehno

*ľahnem si na chrbát a ruku si prehodím cez čelo* fajn..

Sednu Si na kamene křeslo a hlavu Si potu o ruku, dívám se na tebe

*uchechtnem sa* chceš ma tu držať?..

Ukáže ti ruce*Ja té nedržím*

*prstom poklepkám na drevo, čo mám nad hlavou* niee.. vôbec.. *poviem ironicky a pritom mám na perách divný úsmev*

*držení vypadá jinak* řekne a zesloupu začnou růst větve které se okolo tebe začnou obmotavat

*vôbec sa nebránim, pretože som strašne zvedavá, čo máš za lubom*

Když té větve pevné chytí, začnou tr mackat, poté vyjede dřevěný kůl a přispívá se špici k tvému srdci

*zasmejem sa a pritisnem sa ku špicu* viem veľmi dobre, že takýmto spôsobom ma nezabiješ.. je to moc rýchle.. a hmm.. žeby aj dosť nudné?.. *pritisnem sa ešte viac, takže mi špic prejde jemne pod kožu a z rany mi začne tiecť krv.. pomaly steká po mojom odhalenom hrudníku až ku pupku, v ktorom sa chvíľu hromadí, no potom tečie ďalej až na matrac*

*hmm* zamrci a na větvích se obevit trny

*Tŕne sa mi začnú zarývať do tela, čo je pre mňa skôr výhodou ako utrpením, no tú výhodu som momentálne nemala na pláne nejako extra využiť, chcela som vedieť kam až zájde a na druhej strane pud sebazáchovy mi vôbec nič nehovoril.. Jemne som sykla, keď sa mi jeden z tŕňov zabodol do krku, no úsmev z mojich pier vôbec nemizol, ba naopak chichúňala som sa čoraz viac* toto.. toto je stále nuda.. *zamraučím ako malé mača*

Pomalu začne ostny prodlužovat aby procházely tvým tělem, všechny dou těsně okolo orgánů důležitých

*Môj výcvik u ANBU nebol na škodu a anatómiu tela som mala v malíčku, preto som dobre vedela, kam to všetko smeruje, avšak nechala som tŕne zájsť ešte kúsok hlbšie, a keď som si už bola istá, že je čas, pramienky krvi na mojom tele sa začali jemne vlniť a obtočili sa okolo každého jedného tŕňa. Pridala som do krvi viac chakry, takže krvné bičíky doslova rozdrvili tŕne. Tŕne sa teda už ďalej nemohli dostať pod kožu. Jeden tŕň som však schválne nechala pripojený k drevu. Mala som ho zapichnutý v predlaktí. Mierne som sa pomrvila, ruku trochu uvolnila a potiahla ňou smerom dolu, čo spôsobilo, že tŕň mi rozrezal ruku od konca predlaktia až ku zápästiu. Vytriskol prúd krvi, ktorý som sformovala do čepele a začnem kácať vetve, ktoré ma držali. Hneď na to rozsekám aj to väzenie, ktoré ma obklopovalo. Vstanem z matraca a ponaťahujem sa, pritom mi z tela začnú vypadávať tŕne, ktoré vytláčam von z rán pomocou krvi* aaau, to bolelo.. *poviem s úsmevom na tvári*

*hmm, ale nebyla to zábava* řekne a opře se zády o operadlo

To máš.. pravdu *Poviem, keď si prasknem krk. Krv, ktorú mám na tele, sa mi pomaly začne vracať späť do tela skrz ranky* tsss.. takéto plytvanie.. *Poviem si potichu sama pre seba, keď mi zrak padne na zakrvácaný matrac. Keď už je všetká krv naspäť v tele, ranky sa mi zacelia krvnou zátkou, takže som teraz celá posiata malými chrastičkami. Cuknem sebou, keď si prehliadnem svoje telo, začnem sa pomaly obliekať, vrátane spodného prádla.*

usměji se při pohledu an tvé tělo *vypadáš jako s neštovicema, ale pořád krásně* řekne a stoupne si, poodejde ke kuřeti a dá kousek na dřevěnou destičku, donese to k tobě

To sa za chvíľu zahojí.. *Poviem trochu otráveným hlasom, pretože práve tieto chrasty som na svojom KG nenávidela.. Predsa len ženské telo nevypadá dvakrát lákavo s ranami.. I keď mne to bolo v podstate jedno, mala som rada keď na mňa civeli s hrôzou v očiach. Ale u Shikiho to je úplne niečo iné.. Pozerá sa na mňa úplne normálne, možno občas trochu povýšenecky, ale rozhodne sa ma nebál.. Kurča som si vzala a začala som jesť.*

přejedu ti rukou po rameni, po zátkách s krve a na jednu středně silně zatlačím *bolíto vůbec?* zeptá se