Údolí konce

vedeš? *zeptám se a podívám se na tebe*

*Posadím se na Kanameho, chytím se jeho srsti a nechám se odvézt pryč.*

Jasne, v pohode.. *rozhliadnem sa a blízko údolia by mala byť Konoha.. Chytím ťa za ruku a odídeme smerom tam*

tam asi nebudu výtán *prohodím a nechám se táhnout*

*sedíc na skále jsem sledoval celé dění a nyní jen s úšklebkem na tváři zavřu oči a opřený o meč zaspím*

*Dotrepem sa sem a začnem sa obzerať po údolí*

*Otevřu oči a protáhnu se*Že já se taky nedotáhnu nikdy domů,a místo toho spím na tvrdé zemi...*řeknu a opráším si vypracovanou hruď*

*Po chvíľke hľadania konečne uvidím na zemi nejaký záblesk.. Rozbehnem sa smerom odkial to išlo. Keď prídem na miesto, zodvihnem katanu zo zeme a nahlas si vydýchnem.* Toto sa už nikdy opakovať nesmie.. *pokarhám sa*

*Protočím oči a pomocí Kogasu se zvednu na nohy,upravím si svoje dlouhé jeany a upravím si pásek.Prohrábnu si vlasy a táhnoucí za sebou Kogasu se vydám směrem k tobě*

*Katanu dvihnem nad hlavu a obzriem si ju či nie je nijako poškriabaná. Potom ju utriem do svojich beztak roztrhaných vecí a zapečatím si ju do zápästia tam, kde patrí. V tom si však uvedomím, že počujem akýsi zvuk a kroky. Otočím sa smerom k tebe a trochu prižmúrim oči, aby som si ťa prezrela skúmavým pohľadom*

*Skrz své vlasy,přes které mi není vidět do obličeje si tě důkladně prohlédnu a postavím se před tebe*Yo..! kdo jsi?..*optám se a zabodnu Kogasu do země*

*Keď sa zastavíš predo mnou, všimnem si značku na tvojom ramene a tvoju čelenku* ANBU z Kiri? Tsss.. To by mohol byť prúšvih *pomyslím si a ústa sa mi trošku skrivia do úsmevu* Kto som? To ťa nemusí zaujímať.. *odfrknem ti na tvoju otázku*

*Opřu se o Kogasu a přejdu si tě znovu od hlavy k patě pohledem*Drzá....a ještě k tomu pěkně podivná...*řeknu s úsměvem*

Áno, to som.. Je s tým nejaký problém? *nakloním hlavu trochu na stranu a jemne podvihnem obočie*

*Chytím Kogasu za rukojeť a svižně sním po tobě máchnu s podivným úsměvem ve tváři*

*Uskočím stranou, aby na mňa čepel meču nedosiahla* Netuším, o čo sa snažíš.. Ale nepodarí sa ti to.. *zazubím sa a prstom si prejdem po velkej rane, ktorú mám na predlaktí*

*Objevím se bez povšimnutí se objevím rychlostí raikageho zatebou a máchnu po tobě mečem*Ozaj?...*řeknu s úsměvem*

*Vďaka tomu, že si sa ozval, na teba zareagujem a odpečatím si svoje katany zo zápästí. Skrížim ich, prebijem raitonom a zablokujem tvoj útok mečom.* Stav sa, že ne.. *uvolním katany a uskočím z dosahu meča* je nepochybne rýchlejší než ja.. *pomyslím si a čakám na tvoj ďalší ťah*

*Udeřím do země,takovou sílou že pod tebou pukne země a já se objevím za tebou a máchnu mečem*

*Čepel meča sa ma dotkne a na mieste ranky okamžite nechám krv stvrdnúť, takže sa čepel ďalej nedostane. Dopadnem na zem a z rán, ktoré mám od včera, vyletí niekoľko bičov veľkou rýchlosťou smerom k tebe. Obmotajú sa ti okolo nôh, rôk, tela, krku a hlavne okolo meča, ktorý ti nimi vytrhnem z rúk a odhodím niekoľko metrov smerom preč. Medzitým vypijem obsah nejakej fľašky.*

*Pousměju se a zmizím raikageho rychlostí z bičíků hned vedle meče,který zvednu ze země a zarazím ho spodní stranou lehce do hlíny*

*Biče znova pošlem na teba a tentokrát sú ich konce špicaté a ostré.*

*Díky svým Ostřejším smyslům si všimnu rychle se pohybujících bičíků a rychlostí se objevím u tebe a máchnu po tobě mečem*

*Keď vidím, že si znova zmizol, môžem čakať zas len útok tvojho meča. Preto mi z rany na druhej ruke vytečie omnoho viac krvi. Sformujem ju do tvrdého štítu, ktorý je pripevnený k mojmu predlaktiu a tým sa kryjem pred tvojim útokom. Zohnem sa, katany zapichnem do zeme, a keď sa bičíky vratia, omotajú sa okolo ich rukovätí. Ja sa zatial s volnými rukami načiahnem smerom k tvojej nohe, pričom v prste nechám prúdiť svoju raitonovú chakru* Raiton: Shinboru *prstom sa dotknem tvojej nohy, na ktorej sa ti následne objaví malá značka. Prešmyknem sa cez tvoje nohy a potiahnem bičíkmi katany, ktoré vyletia rovno na teba*