Údolí konce

sleduje co se dělo a pak jak na něj promluvíš *co tak hnusně? Udělal jsem ti snad něco? kromě těch tečk po těle* řekne

Urobil si mi nečo?.. Ne nič.. a to je to *poškriabem na na pečati*

*a co sem měl udělat?* zeptá se nechápavě protože ho nenapadne pečeť *jestli sem na něco zapoměl tak se omlouvám* řekne

nechajme to už tak.. vyriešim si to sama.. na druhých sa nedá spoľahnúť *doškriabem sa a ruky si dám za hlavu. Poriadne sa ponaťahujem* no čo teda odo mňa potrebuješ?

*na druhé se dá spolehnout, ty určitě myslíš tu pečeť že? Dobře pomůžu ti, už mě nebaví dělat že o ničem nevím* řekne a podívá se na tebe *ale pod jednou podmínkou*

nie, nechaj to tak.. *usmejem sa* nebudem sa nikomu zbytočne prosiť

zavrčí na tebe *slíbil jsem to tak to taky udělám* řeknu a jdu blíž k tobě

ne-mu-síš.. *vyhláskujem* čo je na tom nepochopitelné?

*a co ty nechápeš na tom že nemusím ale chci?* řekne a zasekne se protože to mžná vyznělo jinak než chtěl

To je od teba síce pekné, ale.. pokúsiš sa a zabijem ťa *prižmúrim oči*

zavrčím a jdu k tobě

nepribližuj sa.. nerada by som ti ublížila *cuknem a začnem robiť kroky dozadu*

*celou dobu si o to říkáš, kvůli tomu si semnou i spala a najednou když ti to chci odpečetit tak nechceš?* řekne a jdu stále k tobě

to si o mne myslíš? *usmejem sa nad tým, čo rozprávaš a stále cúvam*

pokrčím rameny a oběvím se za tebo, chytnu tě okolo pasu tak aby si se nemohla vyprostit *nevím co si mám myslet* řeknu trošku smutně *tak mi to vysvětli* řekne a obličejem se začne přibližovat k pečeti

Nemusím ti vôbec nič vysvetlovať.. mysli si čo chceš.. mne je to úplne fuk *poviem a nijako sa zatial nebránim*

*ale mě to zajímá, prosím řekni* řekne a jemně ti jazykem přejede přez pečeť

*keď to urobíš, zhlboka sa nadýchnem a trochu pri tom pootvorím ústa, ale nenechám sa vyviesť z miery* chcela som to.. a ako zámienku som použila to svoje spodné prádlo *uškrniem sa*

*aha* šeptnu a znovu ti olíznu pečeť a rukama ti zajedu na bříško pod tričkem, přitom tě jemně kousnu do krku, a vdechnu tvoji vůni, poté se znovu přesunu k pečeti a začnu po ní zoubkama jezdit sem a tam

*Začnem sa strašne chvieť, keď ma hladíš na brušku a zároveň sa venuješ mojmu krku, zabíjaš tým 2 muchy jednou ranou, lebo sú to moje veľmi citlivé miesta, no snažím sa nestratiť hlavu* čo to robíš?

mlčím jen mrknu a oči nechám pootevřené, jen malinká škvírka kterou jsou vidět tak dva proužky, silně tě kosnu do pečetí, oběví se ohromná zář a po hvíli tě půstím a trošku odstoupím, oši už mám zase v normálu akorát mi zniž vyteče trošu krve a já se za ně chytnu protože mě začnou nehorázně bolet

*Netuším, čo máš v pláne, no keď ma uhyrzneš do krku, syknem a chcem ťa od seba odtrhnúť, no oslepí ma žiara, tak si pretriem oči. To už je však po všetkom a v ústach ma začne strašne páliť a v celej puse cítim neskutočnú bolesť, vyplujem krv a spolu s ňou aj svoje dva horné očné zuby. Chytím sa za krk, pretože pálčivá bolesť mi zasiahla aj krk a zachvátil ma neskutočný smäď*

stojím kousek za tebou a držím si oči pod kterými mám vyteklou krev

*Padnem na kolená a z kútikov úst mi začnú vytekať pramienky krvi, pretože sa mi prerezávajú moje tesáky*

když už mě šíleně bolí jen levé oko jdu k tobě a kleknu si vedle tebe *vpohodě?*